Poslední srpnový týden se nesl i v táborovém duchu. V loňském roce uspořádala Letná dva příměstské tábory. Na jeden z běhu se ale přihlásilo přes třicet účastníků a kapacitně jsme se dostali dosti na hranu, spíše za ni. A tak se v mé hlavě zrodil nápad uspořádat tábor se vším všudy. Nebylo to jednoduché, ale podařilo se nám zvládnout všechny nástrahy. Tou první bylo přesvědčit letenského gurua Martina Štaifa, pak najít vhodné místo a kolektiv trenérů. Martin vytrvalému nátlaku nakonec podlehl, místo se našlo v nedalekých Lišicích, kde se nachází tábor Domino. Tábor je lehce retro, ale nabízí příjemné prostředí a krásné fotbalové hřiště. Bylo rozhodnuto. A sehnat kolektiv trenérů, zdravotnici a sporťáka? To bylo vůbec to nejlehčí – sešla se mimořádně skvělá parta!
Přesto řada otázek zůstávala: obstojí tábor v konkurenci zavedených táborů? Jaká bude místní kuchyně? Ukázalo se, že veškeré obavy byly liché. Ačkoliv přicházely všelijaké nástrahy v podobě pořadatelství ME v Praze, tábor nezapadnul. Přes tuto výraznou kolizi a první ročník, je počet dětí 35 velký úspěch. 35 dětí na rozjezd! Pamatuji se, že když jsme organizovali první příměstský tábor, měli jsme 4 účastníky. Pak to postupně narůstalo, až jsme byli nuceni udělat dva běhy a v roce 2024 uspořádat první letenský týdenní tábor! Jak to bude pokračovat dál?
Spousta práce byla vykonána dávno před táborem, ale to hlavní, příprava her a celotáborovky, se odehrávala teprve týden před konáním akce. Z došlých reakcí jsme moc rádi, že se program líbil, děti si tábor užily a chutnalo jim! Kromě dvou zmrzlin si pro nás ochotný personál připravil hamburgery a švédský stůl, kuřecí steak, řadu skvělých polévek, zemlbábu a další skvělá jídla. A jak tábor probíhal?
Děti jsme si převzali v sobotu 24. srpna, po večeři je čekal šachový kvíz – série diagramů dle úrovně a pět otázek na pravidla. Poté následovalo rozřazení do týmů a pravidla celotáborové hry – Cesta za pokladem. Děti byly po celý tábor bodovány (za úklid, trénink, sportovní odpoledne, šachové výsledky apod.), což se jednotlivcům hodilo k zisku pasovaček a týmům k zisku indicií. Skoro každý den po rozcvičce a snídani následovalo tréninkové dopoledne následované obědem, osobním volnem a řešením diagramů. Vzhledem k dřívějšímu stmívání byl program mírně posunut, aby se vše do tmy stíhalo. V neděli odpoledne následovala hra v lese a paměťová hra s šachovými pojmy. Pondělí zase bylo vyhrazeno třem soubojům mezi týmy: ty se každý s každým utkaly ve fotbalovém turnaji, bleskovém turnaji družstev a sérii vědomostních kvízů z oblasti matematiky, zeměpisu, dějepisu apod.
V úterý následoval desetikilometrový výlet k nedalekému kostelíku Prusiny. Cestou došlo na sérii úkolů, kterou děti řešily ve svých týmech. Středeční odpoledne se neslo v duchu cesty do předenického krámu, v němž děti dokoupily zásoby, a hry v tábořišti: nejmladší hledali a sbírali lístečky, starší museli vyřešit obtížnou hádanku. Ve čtvrtek se odehrál turnaj, po čemž následovala odměna v podobě opékání buřtíků. Pátek už byl pro děti volnější, nicméně i tak se stihla jedna velká simultánka a sranda turnaj v holanďanech. A jaký byl program po večerech?
V neděli to byla simultánka proti třem vedoucím: Makovi, Tomášovi a Markovi, ve středu se zase odehrál bleskový turnaj. Nesměl ale chybět ani volnočasový fotbálek, stolní fotbal, basketbal či ping-pong. Každý večer se konal nástup, kde týmy dostávaly indicie o schovaném pokladu. Naprosto skvěle si vedl tým červených, který nejenže dominoval ve většině soutěží, ale cestu za pokladem naprosto ovládl. Jako první zjistil, že se poklad nachází zhruba 2,5 kilometru od tábora a dokázal jej i přesně lokalizovat. Červení se tak za ním vydali hned v úterý. A to bylo samozřejmě spojeno s noční hrou, protože se za ním mohli vydat jen po deváté večerní. Zbylých pět týmů se za pokladem vydalo o den později, ale jeden tým si svoji cestu musel zopakovat ještě v pátek. Červení pod svým kapitánem Kubou Ježkem celotáborovku ovládli. Z jednotlivců se nejvíce dařilo Michalu Vokounovi, který si odnesl hned tři zlaté medaile. Ale ceny, diplomy a památeční figurka byly nachystány pro každého!
Každý tým měl svého vedoucího, který mu pomáhal a byl vždy na blízku. Vedoucí byli nejen skvělými parťáky, ale také výbornými trenéry. Byli to Vojta Hodl, Marek Janouš, Tomáš Hurdzan, Pavel Flajšman, moje maličkost a super sporťák Honza Rudlof. Jim patří velké poděkování. Nesmíme zapomenout ani na Verču, která se o děti starala po zdravotní stránce a nutno podotknout, že vše s přehledem zvládala a měla čas i pomoci s pasovačkami a dalšími hrami. A poděkování i pro největšího šéfa: bez Martina Š. by tábor vůbec nebyl. Díky všem!
Výsledky: zde (s proklikem na seznam účastníků, výsledky v blesku, blesku družstev a obou rapidových turnajů).
Už teď se těšíme na další ročník, který proběhne opět na stejném místě. Termín i kvůli MČR mužů a žen, které se bude konat v posledním srpnovém týdnu roku 2025 v Plzni a kde proběhne řada doprovodných turnajů i pro mládež, budeme ještě ladit. Až budeme mít termín definitivně potvrzen, dáme vědět! Doufáme, že se v Lišicích v příštím roce potkáme.
