Na začátku září se na nepomuckém arciděkanství konal již třetí ročník Turnaje sv. Jana Nepomuckého. Oproti loňsku, kdy proběhla řada rychlých remíz, letos se nic podobného nedělo. Snad všechny partie byly nesmírně napínavé a bojovné, ale samozřejmě se neobešly bez chyb. O bojovnosti svědčí i průměrný počet tahů, který překročil magickou čtyřicítku. K tomu pomohli i dvě partie, které měly hned sto tahů. Zmíněná bojovnost ale neměla negativní vliv na přátelství mimo šachovnici; ba naopak. Konaly se pravidelné pozápasové analýzy, partie se rozebíraly i v nepomucké Sokolovně. A díky Jardovi Sládkovi ze skupiny Český Slavoj a jeho milé kolegyni bylo postaráno i o kulturní vložku. Ta se konala ve čtvrtek a její součástí bylo i opékání buřtů a přátelský česko-německý fotbalový zápas. O občerstvení se staraly dvě firmy: Uzenářství Mareška family a Flajšman ovoce+zelenina company. Oběma společnostem patří velký dík!
Úvodní text zakončeme krátkým shrnutím obou zavřených turnajů. V turnaji A se vpředu držel IM Vítězslav Priehoda a FM Gustav Brejník, vzájemnou partii vyhrál první jmenovaný, který si pak vítězství v turnaji již pohlídal. Na tuto dvojici se po remízovém úvodu dotáhl skvěle finišující IM Josef Juřek, který se na 6,5 bodu (tj. +4) dosáhl skvělým finišem. Oba mezinárodní mistři odehráli turnaj bez prohry. Nad padesáti procenty se udržel ještě Jan Soural, který těžil z dobrého startu turnaje a na jehož partie bylo radost pohledět! Čtyři a půl bodu pak uhrál Pavel Flajšman, kterému se úplně nevyvedl konec turnaje, a Laurin Perkampus, jediný cizinec turnaje, který na úvod turnaje jen vyhrával nebo prohrával, aby turnaj zakončil pěti remízami. Za očekáváním zůstala nasazená jednička velmistr Jiří Lechtýnský, který získal „jen“ 3,5 bodu a který se mohl radovat jen z jediné výhry. Otloukánky turnaje jsem byl já (nutno ovšem poznamenat, že za výsledek 3/9 mohou tři prohry v posledních třech kolech, jinak by to nebylo vůbec špatné), Jiří Špiřík, který jako já po dvou letech konečně připsal (překvapivou) výhru, a Martin Nový, který byl těsně před začátkem turnaje přesunut z Béčka do Áčka (tady je vidět, jak je těžké obsadit zavřený turnaj, když se dva hráči odhlásí 14 dnů předem).
Turnaj B byl o něco méně bojovný. Suverénním vítězem zde se stal Vít Vilímek, který vyhrál s náskokem jednoho bodu nad Markem Pokrupou. Bronz patří Radku Turnerovi a čtvrté místo obsadil loňský vítěz Pavel Hrdlica. V turnaji startovaly i dvě ženy: Alexandra Dočekalová a Jana Eretová shodně uhrály 3,5 bodu z osmi možných. Tři body pak náleží Ottu Blumelovi a Zdeňku Zedníkovi. Nedařilo se devátému Tomáši Reischigovi, který získal 1,5 bodu. Turnaj se hrál v devíti lidech, což všichni zúčastnění přivítali.
Pojďme se podívat na turnaj kolo po kole s vyznačenými nejdůležitějšími momenty.
1. kolo aneb Šokující prohra velmistra na úvod
Po slavnostním zahájení a rozdělení medů se startovním číslem se usedlo k šachovnicím a začalo se bojovat! První kolo a hned čtyři rezultativní výsledky předznamenaly, že bude co sledovat. Nejméně se do sebe zaklesli dva mezinárodní mistři, jejichž partie skončila již po šestnácti tazích (ale ne rychlou) remízou. Jan Soural elimoval všechny Špiříkovy ambice, vyměnil téměř všechny figury. Díky převaze dvou na jednoho na dámském křídle pak byla vzniklá jezdcová koncovka černému minimálně příjemnější; 0-1. Gustav Brejník se nezalekl mého útoku s převodem věž f8-e8-e5-h5, postupně vylepšil své figury a přešel do tvrdého protiútoku, který zakončil přesným propočtem. Úvodního překvapení jsme se dočkali v partii Perkampus vs. Lechtýnský. Černý odvážně udělal rošádu před postouplé bílé pěšce, čehož nadějný německý šachista dokázal využít a zvítězit. Nejdéle se bojovalo v partii Flajšman vs. Nový. Bílý stál velmi dobře a v jeden moment mohl obětovat figuru. K tomu se ale neodhodlal a pozice se záhy vyrovnala. Černý ovšem nezvládl časovou tísni a nesmyslně obětoval figuru, díky čemuž bílý zanedlouho zvítězil.
2. kolo aneb Jediný stoprocentní FM Brejník
Druhé kolo přineslo hned 4 remízy a jedinou výhru Gusty Brejníka, který se vyšvihl do čela. Rozhodně tomu ale tak být nemuselo, protože Laurin Perkamus našel za ztraceného pěšce dostatečnou protihru a moc nechybělo, aby byl stoprocentním on. Zbylé remízy ale rozhodně nebyly nezajímavé. Nejkratší partie byla ta partie Honzy Sourala s IM Juřkem. Hráči se těsně před možnou zajímavou šarvátkou na šachovnici domluvili na remíze. Hodně se bojovalo v partii IM Priehoda vs. Pavel Flajšman. Bílý se nebál ponechat pěšce e3 svému osudu a sám spřádal útočné choutky. Ale ani černý nebyl bez šance, jelikož bílý král se pohyboval různě po šachovnici. Nakonec bílý dokázal vytěžit jen koncovku různobarevných střelců s pěšcem více, kterého uplatnit nemohl. Hodně nápaditá byla rovněž moje partie s Martinem Novým. Obětoval jsem pěšce za určitou iniciativu, ta vyvrcholila v dámské koncovce, kdy velikou protihrou mi byla slabá černá pole u soupeřova krále a pěšec h6. Těsně po čtyřicátém tahu jsem prošel kolem výhry a dále již vznikla remízová dámská koncovka. Nejdelší partií tak byla partie velmistra Lechtýnského, který se snažil vrátit na 50 %. Udržet černými tak silného hráče bylo jistě pro Jiřího Špiříka velmi povzbudivé.
3. kolo aneb Černá dominance
V pěti partiích se hned čtyřikrát radovali černí, wau, to byla jízda! V taktických zápletkách se v partii Špiřík vs. Brejník lépe orientoval černý a poměrně brzy zvítězil. Jan Soural je zřejmě asi nejméně oblíbeným soupeřem našeho Pavla Flajšmana. Domácí borec totiž moc často neprohrává, zvláště pak s bílými kameny. No a pak je tu Honza Soural, který Pavla černými (vždycky) porazí. Poprvé se mu to povedlo letos v Klatovech, podruhé právě zde. Pája stál velmi dobře, ale pak se Honza odhodlal k aktivní hře a soupeře nachytal na švestkách. Nejméně atraktivní byla zřejmě partie Juřek vs. Lechtýnský, ale i zde se bojovalo až do rovné koncovky, která skončila remízou. Velká partie se povedla mně. S Laurinem jsem odmítl remízu s tím, že raději obětuji kvalitu. Soupeř ji přijal a já tak mohl rozvíjet silný útok po černých polích, který nakonec vedl k rozhodující materiální převaze. Urputně bojoval i Martin Nový s pozdějším vítězem turnaje, ale v časové tísni v dámské koncovce udělal fatální chybu a prohrál.
4. kolo aneb Šachová sebevražda Martina Nového
Naprosto neuvěřitelná věc se stala v partii Soural vs. Nový. Bílý tlačil, ale výhoda postupně vyprchala. Začaly pěšcové závody ve věžové koncovce. Nejprve Martin Nový mohl remizovat vtipným patem (viz tah č. 64), namísto toho si ale postavil jezdce. Vzniklá pozice (věž proti jezdci) byla po celou dobu hry remíza, ale Honza Soural měl 50 tahů na to vnutit soupeři chybu. Ta se nakonec stala neočekávaným způsobem: Martin si myslel, že mu byl chycen jezdec, nicméně to stále nebyla pravda a mohl pokračovat v boji. Místo toho se černý vzdal.
Druhá neuvěřitelná věc se povedla v partii Perkampus vs. Špiřík. Černý bílého zcela přehrál, získal kvalitu a byl vyhraný (hezká ukázka na dominanci jezdce nad střelcem). Avšak v závěru partie černý nastavit kvalitu a partii posléze dokonce prohrál. Zbylé partie skončily remízou, rozhodně ale nemusely. Divoká partie byla partie Kopřiva vs. Priehoda, v níž byl nejprve černý vyhraný, ale chyboval a vzniklá rovná, ale pro černého poměrně těžká koncovka. Tu jsem hrál nejprve velmi dobře a dostal se do vyhrané pozice. Tu jsem ale bohužel pod časovým tlakem nedokázal dotáhnout do konce a partii jsem pouze zremizoval věčným šachem. Blízko cennému skalpu byl Pavel Flajšman, který černými dusil velmistra Lechtýnského, který se mu ovšem ve věžové koncovce vykroutil. O cennou půlku přišel Gustav Brejník, který nedokázal vyhrát (při)vyhranou jezdcovou koncovku s IM Juřkem.
5. kolo aneb Oba dosavadní lídři za nula
Páté kolo přineslo tři remízy a dvě prohry dosavadních lídrů turnaje. Jiří Špiřík po včerejší katastrofě nechtěl nic riskovat a partii suše převedl do remízy. Dobrou pozici černými získal s IM Juřkem mladý Laurin Perkampus. V nadějné pozici se ale smířil s remízou. V partii Nový vs. Lechtýnský se bojovalo až do koncovky, ta ale skončila zřejmě po velice korektním průběhu remízou. Divy se ale děly ve zbylých dvou partiích: oba dosud vedoucí hráči prohráli. Ale jak… Honza Soural se vyžíval v divoké pozici s IM Priehodou. Bohužel pro černého pak ale nepokračoval správně koněm z e5 na g4, ale na c6. Díky tomu se bílý zbavil svého špatného jezdce na a7 a bylo po partii. Gustav Brejník zase tlačil černými Pavla Flajšmana, ale před čtyřicátým tahem jakoby ztratil nit. Nejprve ztratil výhodou časovou a poté i poziční. Ještě pak měl šance na to stát lépe, ale zcela přehlédl protihru bílého a bylo po partii.
6. kolo aneb IM Priehoda nebo FM Brejník?
Úžasná bitva plná zvratů mezi mnou a Honzou Souralem skončila zřejmě po zásluze remízou. Tato partie měla vše. Druhou remízu, o poznání klidnější, připsali Perkampus a Flajšman. Důležitého vítězství se dočkal IM Priehoda, který dokázal přetlačit ve Stonewallu velmistra Lechtýnského. A raduje se i FM Brejník, který poměrně bez odporu přehrál Martina Nového. Zdá se, že se tak rozhodne mezi Vítězslavem Priehodou a Gustavem Brejníkem. Neodepisujme ale ještě IM Juřka, který má již to nejtěžší odehráno (odremizováno) a může začít finišovat. Dnes se mu stal obětí v miniaturce domácí Jiří Špiřík, který si nedokázal poradit se soupeřovým převodem jezdce.
7. kolo aneb Zázračná výhra
Já sám jsem na turnaji vyhrál po roce, jelikož jsem na druhém ročníku k jedné prohře připsal osm remíz. V sedmém kole připsal první výhru na Turnaji sv. Jana Nepomuckého vůbec Jiří Špiřík, což mu všichni přáli, snad jen kromě jeho soupeře 😊 Obětí se stal domácí Pavel Flajšman, který si nalezl do časových problémů a ztratil materiál.
Zbylé partie byly rovněž bojovné, ale o poznání kratší (že by to bylo kvůli večernímu opékání buřtů? 😊). Martin Kopřiva se nevydržel bránit tlaku IM Juřka a místo obranné výstavby zvolil nekorektní plán s obětí pěšce, za což byl brzy potrestán. Nic převratného se neudálo v partii Nový vs. Perkampus, a tak se hráči rozešli smírně. A i partie Soural vs. Lechtýnský skončila remízou. Bílý obětoval pěšce za tlak proti pěšci d6, z čehož se černý dostal tak, že si musel nechat dát věčný šach. Nejdůležitější partií kola byla partie Priehoda vs. Brejník. Bílý obětoval kvalitu, za což měl více než kompenzaci v podobě dvojice střelců a silného pěšce na b6. To vedlo k výhře, která jej přiblížila k vítězství.
8. kolo aneb Trenér je nemilosrdný a finišuje
Mezinárodní mistr nemá se svými svěřenci slitování, likviduje jednoho po druhém a dere se do popředí turnaje. Poté, co v předchozím kole porazil IM Juřek mě, dnes porazil v napínavé bitvě Pavla Flajšmana. Ale v této partii se děly věci. Bílý obětoval pěšce za iniciativu, kterou mohl dokázat úderným 27.h4, které nebylo tak pomalé, jak se mohlo zdát. Místo toho se stalo jen Vf3 s následným Jd2 a radovat se mohl černý. Pod časovým presem ale černý neviděl rozhodující Vc2 a prohrál po pěkném obratu bílého. Situace se dramatizuje! Druhý rezultát se udál v partii Brejník vs. Soural; v této partii černý přehlédl efektní 21.Jb5 a bylo po partii. Zvrátit nepříznivý stav jsem se pokusil s GM Lechtýnským, ten si ale se vzniklou pozicí (izolovaným pěšcem bílého) věděl rady, vše potřebné ubránil a sám přešel k útoku, kterým rozhodl. Touto výhrou si připsal velmistr jediné své vítězství na turnaji. Jiří Špiřík získal v partii s Novým malé plus, ale proměnit jej v bod nedokázal. Mezinárodní mistr Priehoda má nahráno a v partii s Laurinem Perkampusem už nic neriskoval.
9. kolo aneb Stotahové vzrušení
Poslední kolo bývá méně bojovné, protože častokrát je už vše rozhodnuto. Zde se ale bojovalo, pravda, ne úplně všude. IM Priehoda měl spočítáno, že turnaj vyhraje, pokud bílými remizuje. Jiří Špiřík proti poměrně krátké remíze nic nenamítal. Partie Soural vs. Perkampus skončila rovněž poměrně rychlou remízou, nicméně k určité taktické zápletce došlo a byl to bílý, kdo měl dále usilovat o bod. Partie Flajšman vs. Kopřiva byla před turnajem předehrána, protože se v Domažlicích konalo školení rozhodčích, kterého jsme se s Pavlem účastnili. Je otázka, jak by partie dopadla, kdyby se hrála opravdu až na konci, protože bychom do ní šli oba po dvou prohrách. V partii jsem nesprávně vyměnil dva centrální pěšce a podcenil soupeřův útok. Bílý nakonec převedl dámu po čtvrté řadě až na h4 a nakonec mě zmatoval. Černými uspěl i IM Juřek, který tak turnaj zakončil naprosto neuvěřitelně, a to čtyřmi výhrami v řadě, což mu stačilo na druhé místo! Fascinující bitvu na závěr ale předvedli GM Jiří Lechtýnský a FM Gustav Brejník. Stotahový maraton, vzrušující partii se šokujícím závěrem! V souboji dvou věží proti černé dámě to nejprve vypadalo na věčný šach, pak se užuž radovaly matující bílé věže, když v tom bílými hrající velmistr ztratil věž (myslel si, že pak dobere dámu, nicméně přehlédl, že černý dobírá věž se šachem).
Letem světem do turnaje B
Zde dominoval Vít Vilímek, vítězství ale nedostal rozhodně zadarmo. Potrápila jen Alexandra Dočekalová, s níž v ostré partii pouze remizoval. Marek Pokrupa byl s Vítkem dokonce jasně vyhraný, leč pak zazmatkoval a byl to on, kdo dostal mat uprostřed šachovnice. A v předehrávaném devátém kole Vítek bílými dokonce v krásné partii prohrál s loňským vítězem Pavlem Hrdlicou. Zmíněné partie stojí rozhodně za přehrání!
Tak zase za rok!
Výsledky turnaje A včetně odkazu na partie: https://chess-results.com/tnr748494.aspx?lan=5&art=4.
Výsledky turnaje B včetně odkazu na partie: https://chess-results.com/tnr748495.aspx?lan=5&art=4.
