14. – 21. 1. 2023 jsem odehrál turnaj v Mariánských Lázních s elem 1817.
První kolo jsem byl elově 2. pod čarou, tím pádem jsem se potkal s německým hráčem FM Heimrathem Reitnerem (2216), se kterým jsem zahrál bílými figurami vyrovnanou partii, jenže v časové tísni jsem přehlédl pěšce, a tak jsem se dostal do prohrané koncovky, ve které černý zahrál prohrávající chybu, samozřejmě jsem přehlédl vyhrávající tah, ale jinou kombinací jsem alespoň srovnal materiál a následně jsem reklamoval 3x opakovanou pozici, nakonec po pětihodinovém boji partie skončila 1/2.
Ve 2. kole jsem se utkal s rakouským reprezentantem Brunem Steinerem (2043). Při partii jsem se nechal „strhnout“ pomalým tempem soupeře, a tak jsme měli v 8. tahu oba 12 min, ale soupeř získal značnou poziční výhodu ze zahájení a následně ji proměnil v materiální výhodu a partii s přehledem dovedl k výhře.
Na 3. pokus se mi konečně povedlo vyhrát s Jaromírem Kuttnerem (1477). Černý mi musel odevzdat v 10. tahu pěšce a následně po aktivní hře a útoku na krále jsem získal ještě dámu, a tak se sympatický soupeř vzdal.
Los na čtvrté kolo mi přisoudil IM Viktora Dovzhenka (2057). K partii jsem šel dost namotivovaný, protože soupeř už není nejmladší, a proto jsem cítil, že mám šanci s tímto titulovaným hráčem. Myslím si, že mě soupeř lehce podcenil, z čehož plyne, že v 8. tahu jsem získával figuru, pak se jen stačilo dostat z tlaku na krále velkou rošádou a můj první bod s hráčem IM byl na světě.
Po partii s Viktorem Dovzhenkem následoval oběd s tachovskými kolegy. K obědu jsem si dal smažený vepřový řízek s hranolkami. Byla to obrovská porce, takže bych místo odpolední partie radši spal, jenže to takhle nefunguje, a tak jsem nastoupil do 5.proti bývalému klubovému spoluhráči Vítkovi Vilímkovi (1946). V zahájení jsem se dopustil malých nepřesností, ale přesto jsem stál drobet lépe. Poté otvírám pozici na krále, který je bez rošády, přičemž mohl s ním mít potíže, ale nakonec černý problém vyřešil velkou rošádou. Bohužel jsem přehlédl nějaké taktické motivy a aby toho nebylo málo, začal mě tlačit čas. Naopak černý využil příležitosti a získal pěšce. V nejasné pozici se vyměnili těžké figury a černý dovedl koncovku k výhře. Vítkovi k výhře gratuluji.
Můj papírově nejslabší výkon přišel v 6. kole, kdy jsem dostal polskou hráčku Moczalu Maju (1511). Hrál se Alapin a já měl černé kameny. Partii jsem ještě neanalyzoval, ale myslím, že soupeřka vypustila zahájení, a tak jsem získal pěšce, poměnil figury a hráli jsme koncovku střelec proti mému koni. Koncovku jsem nevyhrál a ve vyhrané pozici jsem nabídl plichtu, kvůli stálé časovce. Partie skončila 1/2.
Moje další soupeřka se jmenovala Peglau Charis (2008). Byl jsem bílý a hrál se Pirc, ve kterém jsem zaútočil při opačných rošádách na krále. Z ostré pozice jsem lépe vyšel já, přičemž můj zisk byly 2 pěšci a lepší pozice, ale černá měla nepříjemný tlak na mého krále. Zanedlouho přišla opět časovka nás obou, ve které černá obětovala dámu za věž a střelce. Nevím, zda to bylo dobré, nic méně jsem nakonec patii vyhrál, protože mi musela dát ještě kvalitu, a tak se vzdala a měl jsem radost z oplacení porážky z loňského roku.
V této partii se toho moc nestalo. Partie měla 16 tahů, po kterých se rumunský soupeř Cziko Eduard-Carol (1971) vzdal. Cítil jsem, že mě soupeř podcenil, a ještě větší radost jsem měl, když jsem viděl, jak říká, že zítra, na 9. kolo, nenastoupí.
V posledním kole jsem hrál s polskou šachistkou Zuzanou Adamczykovou (1951). Byla to vyrovnaná partie, ale následně soupeřka nezvládla přechod do koncovky, jenže já jsem zase nezvládl koncovku s pěšcem navíc vyhrát, především kvůli jejímu aktivnímu královi, a tak partie skončila1/2
Turnaj jsem si užil, skončil jsem celkem 16 ze 74 hráčů a připsal jsem +83,2 do ela. Každý den jsem dojížděl z Tachova autem, ale cesta byla vždy dobrá. Příští rok chci hrát Open Mariánky zase a zase připsat.
Kompletní výsledky
http://chess-results.com/tnr673422.aspx?lan=5&art=1