Mistrovství ČR mládeže 2025 konané opět v Koutech nad Desnou přineslo několik zajímavých příběhů. Některé z nich známe už z dřívějška, některé byly napsány čerstvým inkoustem. Loňské mistrovství, z něhož jsme přivezli čtyři medaile, bylo mimořádně úspěšné. Navázat na minulý úspěch tak bylo velmi obtížné. Zvláště poté, co účast v letošním ročníku byla nižší. Bohužel například nestartoval Honzík Váňa, ačkoliv si postup řádně vybojoval. Na startovních listinách se objevilo i méně děvčat, pro něž je mistrovství otevřené. A konečně postoupilo o něco méně chlapců, než tomu bylo v roce 2024. Suma sumárum výprava Plzeňského kraje čítala dvanáct nadějných šachistů a šachistek.
Dívky
A byly to právě dívky, které svými výkony na sebe strhly hlavní díl pozornosti. Za normálních okolností by byla hlavní hvězdou Barbora Tykalová z Klatov, která svoji kategorii D10 opanovala suverénním výkonem 9/9, čímž tak navázala na loňský úspěch. (Poslední devátá partie byla minimálně pro fanoušky ale hodně o nervy… Ale i tu Barča, přestože počítač za soupeřku již viděl třítahový mat, zvládla a nakonec zvítězila.) Plně tak ukázala, že ve své kategorii nemá Baruška pořádnou konkurenci. Inu, možná ona konkurence roste v její sestře Evě Tykalové. Ta sice bude moci hrát ve stejné kategorii ještě dva další roky, ale už teď ukázala veliký potenciál. Již jako osmiletá dokázala získat moc pěkných 6 bodů a umístila se fantastické čtvrté pozici. K medaili chybělo jen lepší pomocné hodnocení. To by byl unikát – mít obě sestry na bedně… Tak třeba někdy příště…
Mistrovství avšak pro krajské barvy přineslo ještě jeden překvapivý zlatý úspěch, který čekal málokdo. Mistryní republiky v kategorii D14 se totiž stala Viktoriia Strazhnyk hrající za ŠK 64 Plzeň, která tak napsala snad nejhezčí příběh mistrovství. Viki totiž nepatřila mezi favoritky turnaje, mezi sedmadvaceti hráčkami byla nasazena až jako č. 12. Ale jestli někdo pochybuje o tom, že je titul v dobrých rukách, tak uveďme soupeřky a výsledky plzeňské hráčky: 1. nasazená – poražena, 2. nasazená – poražena, 3. nasazená – poražena, 4. nasazená – remíza, 5. nasazená – remíza, 6. nasazená – remíza. Wau! Vidí se málokdy, aby někdo obehrál kompletní špičku. A ještě s takovými výsledky. Vik si zkrátka do Koutů přivezla výbornou fazonu, kterou začínala nabírat již ve druhé půlce Olympiády.
Viki sice možná měla v některých momentech štěstí, když se dokázala vymanit z horších pozic, ale to k tomu patří. Navíc šla štěstí řádně naproti: podívejte se například na partii č. 3, v níž rozdrtila první nasazenou Nikolu Kůsovou, navíc černými kameny. Ukázkovou kombinaci pak předvedla v partii čtvrté, které se hrálo jako odpolední kolo při dvoukole. V partii číslo 5 se pak Viki dlouho skvěle bránila a nakonec mohla vyhrát v pěšcové koncovce. To se sice nepovedlo, ale i tak přidala naše šachistka dvě cenné výhry v šestém a osmém kole. Rozhodovalo poslední kolo. To Viktorka nakonec po boji ztratila a musela se dát na modlení. Medaile jistá byla, ale vidina zlata lákala… Ty soupeřky, které měly vyhrát, po boji vyhrály, a tak se to stalo. Viki zcela překvapivě ovládla kategorii D14!
Cenné zkušenosti přijela na Moravu sbírat Ema Trčková (ŠK 64 Plzeň), pro niž to byl první velký turnaj v životě. V turnaji desetiletých startovalo 26 hráček, z nichž první 16 ve startovním poli si již nějaké to ELO uhrálo. Ema šla do turnaje jako jedna z nenasazených. A byť první pět kol nevyšlo tak úplně podle představ (1/5), byl z toho nakonec výsledek, který se počítá! Za takový finiš (3,5/4) by se totiž nemusel stydět ani Usain Bolt. Výsledné místo pro Emu? Šestnáctá pozice a padesát procent získaných bodů. Když už je řeč o Emě, měli jsme tu ještě jednu. V nejskromnějším startovním poli D16, do něhož se vešlo pouze šestnáct šachistek, totiž bojovala i Emino starší spoluhráčka Ema Urválková. Ta vstupovalo do turnaje jako č. 14 a díky zisku 2,5 bodu nahraným mezi třetím a pátým kolem byla čtrnáctá i na cílové pásce. Škoda nepovedeného závěru (0/4), tady by se měla Ema od Emy (snad je to jasné 😊) něco přiučit.
A jelikož jsme žádnou zástupkyni v kategorii D12 neměli, zbývá představit poslední naši účastnici. Tou byla Eliška Janoušková z Líní, která zápolila spolu s Viktorkou v kategorii D14. A i Eliška si vedla velice dobře. Oceňme například její druhou partii s třetí Alisou Levchenko, kde svoji soupeřku díky volnému sloupci (Aaron Nimcovič by měl radost) jasně přehrála. Škoda pak dvou zaváhání bílými figurami ve třetím a šestém kole. Po osmi kolech byla Eliška na šestém místě (což by v tu chvíli posun o dvě místa oproti nasazení) a los ji do posledního kola připravil do té doby vedoucí Viki Strazhnyk, a to černými figurami. Partie to byla na prvním stole nesmírně zajímavá, černá se zvládla ubránit, načež přešla do úspěšného protiútoku. Pěkný souboj! Jak již bylo zmíněno výše, tento výsledek nemusel Viki vůbec mrzet, naopak Elišce pomohl udržet krásné pódiové šesté místo.
Hoši
V každé ze čtyř chlapeckých kategorií hrálo čtyřiadvacet hráčů. Naší největší nadějí byla kategorie čtrnáctiletých, v níž jsme měli hned tři zástupce. První nasazeným byl Makar Honcharov z ŠK 64 Plzeň, jako pátý vstupoval do turnaje Adam Rudlof hrající za Sokol Domažlice a pod nasazením číslo šest vystupoval Matěj Křivka z Letné. Vstup do turnaje se bohužel dle představ nevydařil Adamovi, který na úvod zapsal dvě nuly. Ten pak sice zabodoval v pondělním dvojkole, ale ani poté se Adam nedokázal vrátit do skvělé formy, kterou nabral v posledním půlroce. Velká škoda. Útěchou budiž výsledek v posledních dvou kolech, v nichž byl Adam stoprocentní. Celkem Áda posbíral 4 body, za něž byl odměněn dvacátým místem.
Zbylým dvěma našim hráčům se dařilo mnohem více a prakticky celý turnaj okupovali místa v popředí. Po vzájemné remíze ve třetím kole oba dokázali v kole následujícím zvítězit a dostat se do čela. V tu chvíli byl pohled na tabulku naprosto úžasný: 1. Makar, 2. Matěj, oba s půlbodovým náskokem na nejbližší pronásledovatele. Bohužel pak přišlo nešťastné páté kolo, v němž oba borci prohráli. Po následné remíze se oba vrátili na medailové umístění, ale hned další čtveřice hráčů měla rovněž čtyři body. Cesty našich svěřenců se rozdělili v kole sedmém: Makar si připsal důležitou výhru (partii hranou ve velkém stylu si můžete přehrát zde), zatímco Matěj v bojovně hrané partii musel kapitulovat. Medaile se Makarovi ale vzdálila v osmém kole, když soupeř ukázal, že nestejní střelci nemusejí být vždy jen tupá remíza. Matěj v tomto kole (stejně jako v šesté partii) sympaticky tlačil, ale více než půl bodu uhrát nedokázal – soupeř se mu vysmekl pěknou taktikou.
Kolo deváté nabídlo zajímavou a napínavou podívanou. Na první a třetí desce vznikla velmi podobná koncovka, ale zatímco bílými hrající Migalko dokázal do té doby o bod vedoucího Kroulíka porazit, Makarův soupeř se bránil pozorněji a partie skončila remízou. Výhra Zuzany Staré na druhé desce pak znamenala jediné: trojice hráčů (Kroulík, Stará, Migalko) zbytku startovního pole uteklo alespoň o jeden bod. Poznamenejme, že jediná prohra v turnaji nemusela Václava Kroulíka mrzet – zlato těsně uhájil. Na Makara, který mimochodem ze všech odehrál nejtěžší (co se pomocného hodnocení týče) turnaj, zbyla díky zisku 5,5 bodu bramborová pozice. Ale vraťme se ještě k Matějovi, i ten mohl po osmi kolech pomýšlet na medaili, byť šance byla hodně teoretická. Matěj šel štěstí naproti a v energicky hrané deváté partii černými velmi rychle zvítězil. Zázrak se ale nekonal, Matěj se také vytáhl na 5,5 bodu, ale v nabité konkurenci to stačilo „jen“ na obhajobu svého nasazení.
A zamiřme ještě do dalších kategorií. Mezi dvanáctiletými bojoval Tomáš Zelenka (TJ Sokol Plzeň-Letná), který byl nasazen jako třináctý. A ze začátku hodně dřelo, vstup do turnaje (1/5) byl více než katastrofální. V tu chvíli byl Tomáš 23. a na aspoň dílčí úspěch v tuto chvíli nikdo ani nemyslel. Leč, nakonec to vyšlo. Tomáš se otřepal a čtyřmi výhrami v řadě dokázal uhrát nakonec více než sympatický výsledek. Pět bodů nakonec stačilo na skvělé osmé místo, díky čemuž si Tom vybojoval účast na MČR i v příštím roce. Dodejme, že stejně jako vloni (kdo by si nevzpomněl na mat v jezdcové koncovce) dokázal Tomáš v posledním kole přechytračit svého oblíbeného soupeře Jindřicha Trejbala. Na partii se můžete podívat zde.
V nejmladší kategorii desetiletých sváděl tuhé boje letenský Petr Střihavka. Ten, ačkoliv to na první pohled nemusí vypadat, zvládnul těžký turnaj více než se ctí. Své nasazení sice o jedno místo pokazil, ale i tak skončil na slušném patnáctém místě. To vše díky zisku čtyř bodů. Nutno podotknout, že si Péťa lepší výsledek odstřelil nulovou (myšleno výsledkově) hrou bílými. Na druhou stranu všichni jeho přemožitelé byli z první desítky… Přesto jeden velký skalp si malý Petřík připsal, a to hned ve své první partii, v níž dokázal zmatovat nasazenou dvojku.
A nesmíme zapomenout na kategorii H16, v níž bojoval osmý nasazený Hynek Bludský (ŠK 64 Plzeň), který ale bohužel kvůli prestižní volejbalové akci startoval až od náročného pondělního dvojkola. To ale ještě ke všemu zahájil prohrou. V odpoledním kole sice přišla důležitá výhra, ale pak už to byla jen a pouze remíza, ať už byl Hynkův soupeř kdokoliv. Rozjet stroj, který tak skvěle pracoval na Mistrovství Čech, se zkrátka nepodařilo. Hynek nakonec zapsal 3,5 bodu a skončil na dvacátém místě.
OPEN
Tři krajské zástupce jsme měli v doprovodném openu, do něhož se přihlásilo 40 hráčů. Na místě jsem nebyl, ale odhadl bych, že muselo probíhat velké špičkování mezi Vladimírem Křivkou z Letné a Janem Rudlofem st. (TJ Sokol Postřekov). Kdo bude mít více bodů? Kdo skončí výše? Ačkoliv byl Honza jedním ze spolufavoritů turnaje (nasazen byl jako č. 6), příliš se mu nedařilo (možná jej nakazil syn Adam). Zato Vláďovi se dařilo více (i toho možná nakazil jeho syn Matěj): uhrál mnohdy nečekané body. Nakonec Vladimír hrající pod startovním číslem 22 bral za pět nahraných bodů šestnácté místo, Honza se musel spokojit se čtyřmi a půl body, což stačilo na místo dvacáté. Co poražený z tohoto souboje musel vítězi předat, není autorovi těchto řádků známé a zůstává to i nadále záhadou.
V turnaji s mnohdy i výrazně zkušenějšími soupeři bojoval i třicátý nasazený Matěj Janoušek (ŠK Líně). Nakonec to bylo sice „jen“ 38. místo, a to díky dvěma výhrám a jedné remíze, ale moc pěknou šachovou nakládačku Matěj uštědřil zhruba o třicet let staršímu protivníkovi v kole pátém. Kdo by to byl řekl, že mat ve třinácti tazích ve Skandinávské může dát i černý. Pěkně hraná partie!
Řada hráčů zvolila i turnaj v bleskovém šachu, jehož výsledky naleznete zde. V turnaji na 11 kol si nejlépe vedl Makar Honcharov (8. místo, 7 bodů), 14. skončil Adam Rudlof, místo za ním pak obsadil Hynek Bludský (oba 6,5 bodu). V turnaji soupeřilo 53 hráčů.
Závěr
Děkujeme všem za reprezentaci a ať se daří i nadále! Za fotky děkujeme Jitce Bludské, Tereze Urválkové, Vlastovi Königovi, Vladimíru Křivkovi ml. a Petru Herejkovi.
Výsledky: zde.
Zpráva na webu ŠSČR (včetně odkazu na fotogalerii či online přenos): zde.
