Téma vzorových partií na Královskou indickou je snad nevyčerpatelné. Tentokrát jsem zavedl děti do zákoutí nejhlavnější vedlejší varianty, totiž Saemischova systému. Připomínám, že v prvním díle tohoto tématu jsme se před měsícem dívali na Královskou indickou s g3. Dnes tedy přišla na řadu varianta s f3 a několik partií, které musíte znát.
Úvod ale patřil odstrašující partii Bartoš vs. Kopřiva z roku 2019, kdy černý postupoval, jakoby hrál variantu hlavní, a dostal po zásluze na frak ve dvaceti tazích. Následuje vzorová partie Lputian vs. Kasparov, kterou Kasparov sehrál naprosto neuvěřitelně, a to ve svých čtrnácti tazích. Bílý zaostal ve vývinu, což se v této variantě stává, černý obětoval pěšce a díky řadě silných úderů v centru a díky řadě neuvěřitelným taktickým obratům partii převedl do vyhrané koncovky. O tom, že je důležité znát raději plány, nežli konkrétní varianty do dvacátého tahu, svědčí odveta mezi Bartošem a Kopřivou z letošního roku. Tentokrát si nezahrál bílý; a stačilo jen znát výše zmíněnou Kasparovovu lahůdku.
My ale pokračujme ve vzorových partiích. Pěknou partii bílými sehrál Tal s Tolušem, když metodickým e4-e5, otevřel dráhu nejen svému střelci, ale rovněž si uvolnil klíčové pole e4 pro jezdce. Podobný manévr předvedl (tentokráte černými) Gligorič s Kotovem na Turnaji kandidátů v roce 1953. Ten obětoval dokonce dva pěšce a partii bez problémů zremizoval. Závěr přednášky, kterou si můžete přehrát níže, patřil partiím Spasskij vs. Bronštejn z Turnaje kandidátů 1956 a Bagirov vs. Gufeld. V první jmenované černý neuvěřitelně obětoval v desátém tahu dámu za dva střelce a dva pěšce. Mimochodem tuto variantu lze hrát oběma barvami i v dnešní době. A Gufeld zase v partii s Bagirovem předvedl velký šachový klenot přezdívaný Mona Lisa.
Královská indická je krásná a stojí za to ji – minimálně jednou za čas – hrát.
Přednáška Martina Kopřivy
Seriál online přednášek vznikl za podpory Města Plzně.
